Když škola vyrazí do lesa...Ekotýmáci v bučinách

Jedno známé přísloví praví, že les je největší učebna bez stěn. A my jsme se dnes rozhodli, že to prověříme na vlastní nohy, boty i svačiny. Celý druhý stupeň se totiž proměnil v ekologické výpravy a vyrazil směr Jizerské bučiny, konkrétně na naučnou stezku v Oldřichově v Hájích. 

Někdo si dal celý okruh s přehledem, jiní si z výletu udělali expedici až do Mníšku, a další zvolili variantu „tam a zase zpět“, protože dobře ví, že i cesta je cíl, zvlášť když cestou roste borůvčí a na každé zastávce se plní úkoly. A že jich bylo!

Žáci pracovali ve skupinách a sbírali přírodovědné střípky: měřili, počítali, pozorovali, luštili, vyplňovali, občas se i hádali, čí je dalekohled a jestli tohle byl datel nebo spolužák s klacíkem. Učili jsme se číst v krajině, všímat si věcí, které ve škole pod zářivkami nevidíme, třeba že buk má hladkou kůru a ticho v lese občas znamená víc než celá učebnice přírodopisu.

A co na to příroda? Trpělivě nás hostila, nechala nás naslouchat ptákům, ochutnávat vzduch a pozorovat lesní symfonii. Jen lehce podupávala podrážkami turistických bot, když jsme moc hlasitě obdivovali vlastní výkony.

Celý den byl součástí dlouhodobého ekologického vzdělávání v rámci programu Ekoškola a nutno dodat, že venkovní učebna nás znovu přesvědčila, že environmentální výchova nemusí znamenat jen recyklaci papíru, ale hlavně vztah. Vztah k přírodě, k sobě navzájem a třeba i k tomu, že do lesa se nechodí s reprákem, ale s respektem.

Děkujeme všem, kteří cestu zvládli, a přírodě, že nás stále zve. Jsme Ekoškola. A dnes jsme to dokázali i v terénu.